[ zpět ]

Dimun o obstrukcích ČSSD: Zavšivený labrador se nese k moci

6.11.2011

Někdejší poradce Jiřího Paroubka Petr Dimun opakovaně šije do ČSSD. Tentokráte si vzal na paškál obstrukce, kterými sociální demokraté zablokovali sněmovnu. Jedná se podle něj jen o pokrytecké představení, v němž strana předvádí jednoho inteligenčně nevybaveného poslance za druhým.

"Předně už po čtvrtku, kdy se ČSSD doobstruovala pouze k tomu, že byl schválen první zákon vrácený oranžovým Senátem, totiž zákon omezující státní podporu stavebního spoření, bylo jasné, že takto budou postupně schváleny všechny reformní zákony a faktický smysl obstrukcí se tak vytrácí," konstatuje Dimun na webu vaševěc.cz. "Bojuje-li navíc proti seškrtání stavebního spoření Bohuslav Sobotka, který ještě jako ministr financí v roce 2003 prosazoval obdobné škrty s nachlup stejnými argumenty, jako dnes Miroslav Kalousek, působí to mimořádně nedůvěryhodně."

ČSSD rovněž vytáhla do boje s poslanci s "velmi nízkou intelektuální úrovní", jejichž proslovy postrádaly od smyslu přes argumenty až po řečnickou kvalitu snad úplně všechno. "ČSSD bohužel trpí personální vyprahlostí na straně jedné a tuhou stranickou oligarchií, která moc nepřeje politickým talentům, na straně druhé. Takoví lidé se pak opravdu hodí do stylu hokejového mače, který v devadesátých letech předváděl německý národní tým, kdy hráči byli prakticky za pohyblivé mantinely, jejichž jediným cílem bylo soupeři překážet."

Celý text Petra Dimuna ZDE (nebo na konci článku)

ČSSD současný stav vlastně vyhovuje

ČSSD ale věc vygradovala až do fáze, kdy veřejně hlásá, že bojuje za demokracii v zemi. "OK, má-li ČSSD tento pocit, berou-li si její představitelé do úst blížící se výročí 17. listopadu, což je silný kalibr, nechť hlasuje o nedůvěře vládě! V opačném případě jen opět potvrdí to, co si šuškají holubi na střeše, totiž že ji současný stav vlastně vyhovuje a hraje pouze hru na vynucené chyby soupeře," podotýká Dimun.

"Protože je sama nedůvěryhodná a připomíná psa, jehož srst je sice od přírody bílá, avšak pes je celý černý od vší, které tenhle sociálnědemokratický labrador nese na cestě k moci."

Stejně pokrytecky se podle Dimuna ČSSD zachovala k hejtmanovi Jaroslavu Palasovi, kterého viní za prodej nemocnice, kterou by ale bez souhlasu moravskoslezské ČSSD a krajské rady zkrátka neprodal. Nebo v rámci kampaně "Mluvte nám do toho!", kdy mělo docházet ke kritickým debatám s voliči a místo toho se losovaly otázky, zřejmě předem připravené tak, aby nikomu neublížily.

"Obětní beránek, divadlo pro voliče, pokrytectví, vše dohromady," konstatuje Dimun. Taková je současná ČSSD.
 

Petr Dimun: Obstrukce ČSSD aneb oranžový „Vichr z hor“
6.11.2011 13:05 - Jára Cimrman vymyslel pro svůj divadelní soubor kus, kterým se herci na konci představení vždy zachraňovali před nespokojeným publikem. Finta se jmenovala „Vichr z hor“ a šlo v podstatě o to, že bez ohledu na dosavadní děj hry herci začali předstírat drama způsobené vichřicí, což publikum vždy spolehlivě zabavilo a ansámbl mezitím mohl sbalit pokladnu, kulisy a pokračovat na další štaci zkusit znovu štěstí.

Aktuální taktika ČSSD v podobě obstrukcí je takový politický „vichr z hor", kdy se ČSSD snaží vytvořit na konci představení drama, jehož pravým smyslem je zcela něco jiného, než zabránit prosazení vládních reforem.

Předně už po čtvrtku, kdy se ČSSD doobstruovala pouze k tomu, že byl schválen první zákon vrácený oranžovým Senátem, totiž zákon omezující státní podporu stavebního spoření, bylo jasné, že takto budou postupně schváleny všechny reformní zákony a faktický smysl obstrukcí se tak vytrácí. Bojuje-li navíc proti seškrtání stavebního spoření Bohuslav Sobotka, který ještě jako ministr financí v roce 2003 prosazoval obdobné škrty s nachlup stejnými argumenty, jako dnes Miroslav Kalousek, působí to mimořádně nedůvěryhodně. (Více zde: )

ČSSD také bezděčně odhalila jiný svůj problém, totiž velmi nízkou intelektuální úroveň některých svých poslanců, jejichž projevy postrádaly snad vše, smyslem počínaje a řečnickou kvalitou konče. ČSSD bohužel trpí personální vyprahlostí na straně jedné a tuhou stranickou oligarchií, která moc nepřeje politickým talentům, na straně druhé. Takoví lidé se pak opravdu hodí do stylu hokejového mače, který v devadesátých letech předváděl německý národní tým, kdy hráči byli prakticky za pohyblivé mantinely, jejichž jediným cílem bylo soupeři překážet.

Čím hůře, tím lépe...

Leč, vládní koalice ve své aroganci nevydržela válku nervů a skomírající frašce v podání ČSSD, jejímž jediným smyslem je oddálit rozhodnutí o hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, vdechla život ve chvíli, kdy omezila diskusi k jednotlivým zákonům. Tím ČSSD vytrhla trn, v podobě fyzické i intelektuální únavy jejích poslanců, z paty a umožnila mluvit o protiústavnosti a učinit tak ze sebe oběť zvůle většiny.

Bohužel, ani v této chvíli, a je to smutné, ČSSD nemá odvahu do hlasování o nedůvěře vládě jít. Dnes jí vládní koalice opět poskytla záminku, když její policejní prezident povolal policisty před sněmovnu, přestože tam postávalo pět smutných demonstrantů, aby se ČSSD rozbrečela a učinila ze svých nesmyslných obstrukcí věc zásadního boje o demokracii v této zemi. OK, má-li ČSSD tento pocit, berou-li si její představitelé do úst blížící se výročí 17. listopadu, což je silný kalibr, nechť hlasuje o nedůvěře vládě! V opačném případě jen opět potvrdí to, co si šuškají holubi na střeše, totiž že ji současný stav vlastně vyhovuje a hraje pouze hru na vynucené chyby soupeře.

Proč tomu tak je a ČSSD musela nasadit ve sněmovně taktiku a la „Vichr z hor"?

Protože je sama nedůvěryhodná a připomíná psa, jehož srst je sice od přírody bílá, avšak pes je celý černý od vší, které tenhle sociálnědemokratický labrador nese na cestě k moci. Tak například: ČSSD se sice včera „zbavila" hejtmana Jaroslava Palase, který se stal symbolem porušování programu ČSSD a který dodnes nedokázal důvěryhodně vysvětlit, odkud vzal na stavbu penzionu, avšak celá věc působí opět jako divadlo.

Palas sice nebude v příštích krajských volbách v čele krajské kandidátky, v jejím čele bude ale jeho náměstek, a pokud si dobře vzpomínám, Palas by dlouhodobý pronájem novojičínské nemocnice neprosadil bez podpory většiny moravskoslezské ČSSD i krajské rady! Palas navíc bude dál senátorem, nikdo ho nevyzývá k objasnění svého majetku, Sobotkovi to prostě stačí. Obětní beránek, divadlo pro voliče, pokrytectví, vše dohromady.

Mluvte nám do toho! Ale jen někdo a ne zas tak moc

A můžeme jít dál. 12. listopadu má ČSSD svoji programovou konferenci, které předcházely debaty s voliči o programu honosně nazvané „Mluvte nám do toho!". Prý mají lidé přijít a otevřeně diskutovat s představiteli ČSSD v čele se Sobotkou, Haškem, Dienstbierm, Benešovou, Starcem či Škromachem a také příslušnými hejtmany o programu a problémech kraje.

Sami občané a novináři, kteří některé tyto debaty navštívili, však byli nemile překvapeni, neboť tyto akce připomínali spíše než debatu představení Miroslava Donutila „Ptejte se mně na co chcete, já vám na co chci odpovím". Místo diskuse se totiž dotazy psaly na papírky, z nichž pak řečníci vybírali dotazy.

Není asi náhodou, že na ty kritické se nedostalo a lidé měli důvodný pocit, že v balíčku už byly dotazy předem připravené a z nich se vybíralo, aby se diskusi o nepříjemných věcech zabránilo. A není náhodou, že se tomu tak dělo především v nejproblémovějších krajích, kde ČSSD prorostla s byznysovými strukturami, rezignovala na jakoukoliv alternativní a protikorupční politiku a stala se jen šidítkem pro voliče. (Více o průběhu „debat" ČSSD „Mluvte nám do toho!" např. zde: http://cecek.blog.respekt.ihned.cz/c1-53217080-verejna-beseda-cssd-aneb-mluvte-nam-do-toho či zde: http://sosgjj.webnode.cz/news/jak-cssd-jezdi-na-debaty-aneb-ptejte-se-my-neodpovime/ )

Myslíme to upřímně...

Je těžké bavit se o korupci vlády Petra Nečase, když každý den padá stále větší a větší stín podezření na okolnosti privatizace dolů OKD či Škody Plzeň, z nichž volí Bohuslav Sobotka vysvětlení způsobem „tehdy jsme to nevěděli" či „tehdy nás to nezajímalo", popřípadě „mít tyto informace dnes, postupuji jinak", které jsou stejně tak nedospělé, jako prohlášení Lubomíra Zaorálka, že byl „idiot", když věřil Stanislavu Grossovi. Člověk má po těchto prohlášeních pocit, že se během obstrukcí Kristýna Kočí asi naklonovala a přibyli jí minimálně dva bratříčci...

A příkladů politiky „pít víno a kázat vodu", s níž logicky narůstá potřeba ČSSD volit o to více a větší divadlo na půdě sněmovny, které od ní odlákává pozornost a vytváří iluzi čisté ČSSD jako alternativy, je více. Je-li první náměstek pražského primátora obžalován, musí předseda strany, jejímž je členem, říci jasné slovo: buď jej vyzvat k odchodu anebo se za něj jasně postavit a říci, že to nepožaduje, neboť případ v něm budí podezření o účelovosti (mimochode, na mne tento dojem dělá).

Postoj Bohuslava Sobotky, kdy nepožaduje Březinovu rezignaci, jen mluví o tom, že by sám na jeho místě rezignoval, je nechutně alibistický a zásadním způsobem snižuje jak Sobotkovu důvěryhodnost, tak především mu svazuje ruce při kritice vlády!

Podivná studia ústavních činitelů ČSSD, neřešené koalice, které jsou v rozporu s politikou ČSSD, korupční podezření regionálních představitelů ČSSD, skandální mafiánské praktiky, z nichž jsou podle médií podezřelí někteří politici strany na severu Čech na straně jedné a mlčení vedení strany k těmto problémům na straně druhé, to je živná politika pro parlamentní obstrukce. Je však třeba si uvědomit, zda mají svůj praktický smysl, zda spíše neposilují jednotu vládní koalice a nezvyšují znechucení lidí z politiky a především, zda s námi ČSSD nehraje cimrmanovský kus „Vichr z hor".

[ zpět ]