2017

pátek 18. srpna


Liberecká ODS www.ods.cz napište nám

Aktuálně:

12.8.2017

NOVINKY ODS

Více ]

4.8.2017

Novinky ODS

Více ]

16.6.2017

NOVINKY ODS

9.6.2017

NOVINKY ODS

Více ]

6.6.2017

NOVINKY ODS

Více ]

archiv novinek ]


Aktuality:


[ zpět ]

Dřevěná hračka – cesta z lesa pod stromeček

29.12.2016

 číslo: prosinec 2016 | rubrika: Rozhovor | autor: Eva Černá

Podle křesťanské tradice začínají
samotné Vánoce 24. prosince
s vyjitím první večerní hvězdy.
A tento moment se nezadržitelně
blíží. Zatím ale máme před
sebou předvánoční maraton –
úklid, pečení cukroví, shánění
dárků… A když chce Ježíšek
udělat hlavně dětem svými
dárky radost, nemá to vůbec jednoduché. Určitě ale nic nezkazí nějakou
hezkou hračkou. Ostatně už J. A. Komenský řekl: „Hrou si mají děti
cvičit mysl k jemnosti, pohyby k obratnosti a tělo ku zdraví.“

První hračky se objevují již v pravěku.
Nejstarší dochované hračky jsou z pálené hlíny, ale určitě existovaly
hračky i z jiných materiálů, které člověk opracovával – například ze
dřeva. A dřevo slouží k jejich výrobě dodnes. My jsme si o
dřevěných hračkách, dříve známých pod značkou TOFA či
Schowanek, zajeli popovídat až do Jizerských hor. Konkrétně
do továrny DETOA Albrechtice v Jiřetíně pod Bukovou, kde
nám ředitel Jaroslav Zeman přiblížil historii i současnost jejich výroby.

Zakladatel firmy Johann Schowanek pocházel z Pasek nad Jizerou. Když hledal pro své podnikání místo,
měl dvě podmínky. Aby tam byl vodní tok a železnice. A přesně takové našel tady, v Jiřetíně. Výroba, která běží bez přerušení dodnes, byla zahájena 1. ledna 1908. Zpočátku se tady vyráběly korálky, dřevěné perle, knoflíky a jiné drobné soustružené dílky, dnes bychom řekli hobby artikl. Firma se v tomto oboru brzy stala nejvýznamnějším výrobcem v celé Evropě. Sortiment byl v roce 1927 rozšířen o hračky, které okamžitě sklidily obrovský úspěch. Za druhé světové války už vlastnil továrnu Schowanek junior. Ten se přihlásil k Němcům, takže ve výrobě došlo k výrazným změnám. Tehdy se zhruba ze 70 % přešlo z výroby hraček a dřevovýroby na kovovýrobu. Z celkového počtu asi tisíce zaměstnanců tady pracovalo 240 kovodělníků.

Jak se změnil vyráběný sortiment?

Výrazně. Základními produkty té doby byly do všech detailů propracované modely tanků, lodí, letadel a ponorek v poměru 1:50. Sice vypadaly jako hračky, ale byly to naprosto dokonalé a funkční modely zbraní USA, Francie, Británie, Ruska. A samozřejmě také wehrmachtu.

Když to nebyly hračky, tak jaké měly využití?

Měli je k dispozici piloti Luftwaffe v leteckých školách, aby věděli, co bombardovat a co ne. Denně se jich tady vyrobilo až 500 kusů. Dělaly se tady také plnící trysky do balistických střel V-2 (fau zwei), pažby k puškám, z překližky pak letecké přídavné nádrže na benzín, které se po přečerpání vyhazovaly. Vyrobilo se tady také 25 000 leteckých kulometů. V našem Muzeu výroby hraček tak můžete vidět i tuto válečnou produkci, která má k hračkám opravdu hodně daleko. Po válce, kdy Schowanek junior zmizel, se znárodněná továrna vydala vlastní cestou.

K původnímu výrobnímu programu?

Přesně tak. K hračkám, korálkům a podobně se tady začala ještě vyrábět pianinová a klavírní mechanika. Se značkou Petrof jsme spojeni dodnes. 

Doba, kdy otcové a dědové dětem hračky vyřezávali, je minulostí. Dnes na jejich výrobu už jen ostrý nožík nestačí. 

Výrobní proces je opravdu o dost složitější a také delší. Začínáme tím, že musíme nakoupit kulatinu. Klády jsou ze zimní těžby, protože nemají smůlu a při transportu se dřevo nezapaří. Ročně kupujeme zhruba 2,5 až 3,5 tisíce kubíků výhradně tvrdého dřeva – javor, habr a buk. Buky a javory rostou tady kolem nás, bohužel habr, který máme nejraději, roste na jižní Moravě a na jižním Slovensku. Je to dřevina, která potřebuje vápenec, teplo a vlhko. Někdy ho dovážíme ze vzdálenosti až 750 km. Dřevo pak na katru pořežeme na různé dimenze. Tak, jak potřebují technologové.

A začne se s výrobou.

Ani náhodou. Dřevo se pak přírodně předsouší. Klasicky v hráních, což dobře znají i chataři a chalupáři. Tímto způsobem by se dřevo mělo správně předsoušet 12 až 18 měsíců, kdy vlhkost dřeviny klesne na 25–30 %. Pak se dává do klasických komor, kde se postupně snižuje vlhkost – trošku se suší, trošku zvlhčuje, což se opakuje. Dřevo se v žádném případě nesmí usušit rychle, protože by popraskalo. To trvá cca 5 týdnů a je to energeticky velmi náročné. Když se dřevo vyndá ze sušáren, nechává se 5–10 dnů tzv. vylahodit. Teprve potom se může začít zpracovávat.

Vzniká při výrobě hodně odpadu?

Výtěžnost na běžné hračky je 5–10 % z kubíku kulatiny. Ostatní je odpad. Samozřejmě i ten se snažíme zužitkovat, ale už ne při výrobě. Ta je dlouhá, pracná, logisticky náročná, protože stroje se musejí nastavit na konkrétní výrobu, z které jsou samozřejmě zbytky. Ty ale jdou k dalšímu zpracování… Ještě přijde velmi důkladné broušení, barvení a ruční práce – vrtání, malování, montáž a celkové kompletování. Všechno musí navazovat, je to zkrátka takový kolotoč. Máme tady zhruba 600 výrobních čísel, takže 600 produktů a poloproduktů, které se různě kombinují. Kdybychom to vzali tak, že dřevo už je přírodně vysušené a ze skladu řeziva jde do sušáren, tak od těch sušáren to může trvat 3–6 měsíců, než je hračka hotová.

Hračky mají dětem dělat radost, ale musí být také bezpečné.

Kvalita a bezpečnost našich hraček je samozřejmě na prvním místě. Produkty se průběžně kontrolují, barvy musí být netoxické, stoprocentně zdravotně nezávadné. Důsledně dbáme na to, aby na výrobcích nechyběla informace, pro jak staré dítě je hračka určena. Předpisy jsou skutečně přísné, ale my je beze zbytku respektujeme. Někdy ale přemýšlím o tom, jak jsme my, dospělí, dokázali bez tolika bezpečnostních opatření dětství vůbec přežít.☺

Jaký je současný sortiment?

Například klavírové mechaniky, korálky, komponenty do společenských her, kterých je na dnes trhu opravdu hodně. A samozřejmě hračky. Návštěvníci našeho muzea, prodejny nebo oblíbených kreativních dílen často říkají, že když si naše hračky prohlížejí, mají pocit, že je důvěrně znají. Je to pravda, všichni si pamatujeme na dřevěné hračky, které se dědily z generace na generaci. Například montážní stůl, takový malý ponk s nářadím, se vyrábí rod roku 1960, mačkací figurky nebo počítadla jsou na trhu od první republiky, nejrůznější tahací hračky, hračky s krtečkem a jeho přáteli, magnetická divadla, dřevěné korálky… To jsou hračky, které se dětem líbily a stále líbí. Rozvíjejí motorické schopnosti, fantazii, kreativitu i zručnost.

Přišli jste teď s nějakou novinkou?

Abychom reagovali na poptávku, přicházíme na trh s určitými modifikacemi našich výrobků. Například hracích tabulek, mačkacích figurek, stále oblíbený krteček tentokrát dostane housličky, v nabídce je také nová vzdělávací hra, kde se děti zábavnou formou učí počítat, magnetická abeceda… 

Jak zvládáte předvánoční nápor?

U nás je předvánoční nápor spojen už s koncem května, kdy se začnou dělat polotovary. Hodně nám pomáhají domácí dělníci. Domácí výhradně ruční práce je určité krajové specifikum. V Jizerkách jsou  takoví dělníci odedávna. Vždycky se tady pro ně nějaká práce našla – se sklem, výroba bižuterie, textilu…
V době, kdy je největší nápor, připravujeme a vyskladňujeme zboží určené na vánoční trh, tak nám vypomohou i „děvčata“, která jsou už v důchodu. 

Návštěvníci Jizerských hor by si neměli nechat ujít prohlídku Muzea výroby hraček. Co kromě již zmíněné válečné produkce mohou vidět?

Samozřejmě původní sortiment, prvorepublikové hračky, staré stroje… Prostor jsme ale věnovali i našim dvěma bývalým zaměstnancům. Jizerskohorskému rodákovi Rudolfu Burkertovi, který v roce 1928 získal ve švýcarském Svatém Mořici pro Československo první olympijskou medaili – bronz ve skoku na lyžích. O rok dříve vyhrál v Cortině d´Ampezzo mistrovství světa v závodě sdruženém. V muzeu máme jeho lyže, hůlky, boty, batoh ale i medaile a další trofeje. Dokonce i jeden unikát – Karel Baxa, který se 1. ledna 1922 stal  prvním primátorem tehdy vytvořené Velké Prahy – věnoval tomuto sportovci ocenění Rady hlavního města Prahy. Za to, že tohle všechno můžeme návštěvníkům muzea ukázat, vděčíme rodině Rudolfa Burkerta. V tehdejší Tofě pracoval i Petr Škrabálek. Ten, na sáňkařském mistrovství světa v Polsku získal v roce 1962 v dvojicích bronzovou medaili. Zemřel ve čtyřiceti letech. Naše muzeum zdobí jeho archaické závodní saně, chránič loktů nebo kožený bederní pás. A protože se snažíme, aby se tady pořád něco dělo, máme také tvůrčí dílny nebo organizujeme veterán rallye S veteránem za krtečkem, které se účastní téměř stovka starých aut z celé republiky. Jednou do roka pořádáme Týden české hračky. Letos byla soutěž věnována tématu 60 let Krtečka. Dřevěné výrobky s motivem této oblíbené postavičky jsou nejviditelnějším výrobním programem naší firmy. Akce se zúčastnilo 520 soutěžících od předškoláků až po dospěláky. Musím přiznat, že některé výrobky byly opravdu hodně zdařilé. Týden české hračky každému umožní, aby se zábavně-soutěžní formou zapojil do tradice dřevovýroby v Jizerských horách. Možná, že k nám brzy zavítá i někdo z Prahy 13.

Eva Černá

 

[ zpět ]

Vyhledávání



Přihlášení






Odkazy

 Sobotka Přemysl

náměstek hejtmana -
rezort zdravotnictví
Telefon: 485226460
Mobil: 770110366
Email: 

premysl.sobotka@kraj-lbc.cz
 Přemysl Sobotka

 

Jaroslav Zeman

 

 

ODS Jablonec nad Nisou, Komenského 23/7, 466 01 Jablonec nad Nisou
Tel.: 910 980 110, GSM: 603 489 934, E-mail: os.jablonec@ods.cz