2024

26. května


Liberecká ODS www.ods.cz napište nám

Aktuálně:

15.3.2022

NOVINKY ODS

Více ]

28.2.2022

NOVINKY ODS

Více ]

21.2.2022

NOVINKY ODS

Více ]

17.1.2022

NOVINKY ODS

Více ]

19.11.2021

NOVINKY ODS

Více ]

archiv novinek ]


Aktuality:


[ zpět ]

Jiří Pospíšil: Přímá volba prezidenta? Je to padesát na padesát

21.9.2011

Pane ministře spravedlnosti a místopředsedo ODS, z napětí na Šluknovsku se pomalu stává celostátní záležitost. Neobáváte se, že povede k růstu vlivu extremistických stran?

Opravdu nedokážu odhadnout vývoj společnosti. Doufám, že nikoli. Domnívám se, že jde o problém, který je vážný, nicméně je dneska ohraničen určitým územím a doufám, že z toho nebude celospolečenský problém, jak jste se snažil naznačit. K tomu, aby se tak nestalo, jsou nezbytné ony reformy, které provádíme, byť milovníci jednoduchých receptů budou říkat, že to je naopak, že naše reformy to mohou vyvolávat. Ale opak je pravdou. Jenom ekonomická stabilita této země, nízká nezaměstnanost, hospodářský růst, mohou vést k tomu, že se tyto problémy dále nerozšíří. Důležité je, aby vláda – ostatně to tak její zodpovědní činitelé dělají – na problémy Šluknovska reagovala ne populistickými ad hoc výroky, ale konkrétními návrhy například v zákonné rovině.

 

Premiér a předseda ODS Petr Nečas tvrdí, že za současným stavem je zneužívání sociálních dávek. Nemyslíte, že jejich osekáváním se naopak problémy s kriminalitou ještě zhorší?

Ten nástroj musí jít dvěma cestami. Na jedné straně efektivnější boj proti kriminalitě, což jsou některé návrhy, s kterými přichází premiér, jako je třeba, že opakované přestupky mohou být trestným činem, či zřízení registru přestupků, což považuji za mimořádně důležité. Na druhé straně podle mého názoru tam mnoho lidí štve, že určitá část občanů zneužívá sociální systém. I to samo o sobě vyvolává napětí. Čili návrhy premiéra i ministra práce a sociálních věcí jsou podle mne správné: například vázání vyplácení dávek na pravidelnou školní docházku dětí. V případě, že rodiče budou nezaměstnaní, budou vykonávat určitou práci pro obce. Na jedné straně je třeba více postihovat protiprávní jednání určité části obyvatelstva a na druhé straně při vyplácení sociálních dávek a obecně využívání sociálního systému stanovit přesnější pravidla pro větší adresnost a spravedlnost.

 

Jde ale o problém některých regionů, kde je chudoba nejen mezi Romy, ale v celé populaci, kde je dvacetiprocentní nezaměstnanost. Co třeba vládní programy na podporu těchto oblastí?

Já si to dovedu představit. Podle mého názoru je třeba podporovat tyto regiony a předpokládám, že se o tom povede ještě další debata. Zatím vnímám návrhy, které byly dány na stůl. Počínaje tím, že se navyšuje rozpočet policie, aby se občané cítili bezpečně, až po změny v oblasti trestního práva a sociálního systému. To, co říkáte, je také velmi důležité. Je třeba řešit míru nezaměstnanosti a celkové chudoby těch regionů.

 

Nešlo by zabránit praxi, kdy jsou Romové stěhováni do chudých regionů, na čemž vydělávají obchodníci s realitami?

Osobně se domnívám, že zde je nezastupitelná role místních politiků. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že žijeme ve svobodné společnosti a těžko lze někomu zamezit, aby si koupil nájemní dům a ten dále pronajímal. Toto lze omezit pouze nepřímo, například tím, že budou vydány normy, které upraví pravidla, kolik lidí může žít v takovýchto nájemních bytech, aby nedošlo k jejich přelidnění a tím k výraznější kumulaci napětí či většímu hluku v lokalitě. Nicméně nelze asi úplně zakázat, aby někdo koupil nájemní dům a pronajal jej občanům.

 

Pojďme k justici. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) je české soudnictví zkorumpované. Máte podobné poznatky?

Ten problém má dvě polohy. Na jedné straně v žádném případě nechci podceňovat zprávu BIS. My s ní spolupracujeme, chodí nám od ní konkrétní jednotlivá zjištění, nicméně těch zjištění bývá ročně tak do deseti. Tato zjištění nás vedou například k systémovým změnám. Na jejich základě však nelze konstatovat, že celá česká justice je zasažena korupcí a že co soudce, to korupčník. Já tedy chápu pohled některých justičních funkcionářů, že se cítí takovým obecným prohlášením zasaženi. Na druhou stranu, jak říkám, bereme zprávy BIS vážně a některé změny, které jsme prováděli nebo provádíme, jsou víceméně iniciovány zprávou BIS. Například výběr nových soudců. My jsme byli upozorněni na nebezpečí klientelismu, proto zavedení konkurzů. Na problémy soudních znalců, proto změna zákona, která má stanovit transparentní pravidla.

 

Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček se nedávno v rozhovoru pro Právo podivil, že se ministerstvo spravedlnosti podle něj justice v souvislosti se zprávou BIS nezastalo.

Já tady nebudu reagovat na pana doktora Sváčka, máme spolu kooperativní a korektní vztahy. Ministerstvo spravedlnosti, které bylo dotazováno médii, ústy pana náměstka Filipa Melzera a mými ústy na to reagovalo v duchu, v jakém to říkám teď. Já nechci na druhou stranu ten problém zlehčovat. Mohl bych k tomu pouze konstatovat, že jsou zde závažná zjištění, ale v jednotlivých případech, nikoli paušálně. Zase nemohu říci, že ta zpráva je celá vymyšlená a že tedy s tím absolutně nesouhlasím. Já – a řekl jsem to i panu řediteli BIS Langovi – bych byl vděčný, kdyby zpráva byla více konkretizovaná, aby bylo zřejmé, že se jedná o jednotlivé případy, ale chápu, že oni to uvést nemohou.

 

Připouštíte, že na stavu, o němž zpráva hovoří, má podíl i vaše ministerstvo?

Mluví se tady o případném protiprávním jednání soudců. Soudci jsou nezávislí, nejsou to úředníci ministerstva. Ministr může mít politickou odpovědnost za své úředníky, ale těžko může mít politickou odpovědnost za soudce, kteří vytvářejí nezávislou soudní moc, do které ministr nemůže jakýmkoli způsobem zasahovat. V tomto směru považuji odpovědnost ministerstva jako takového za nulovou a je to tak správně. Soudci jsou ústavní funkcionáři, odpovědní z ústavy, ze zákona.

 

Podle vyjádření mnoha politiků včetně senátorů ODS je návrh na zavedení přímé volby prezidenta odpískán. Myslíte, že už nástupce Václava Klause budou v roce 2013 volit přímo občané?

Domnívám se, že je to padesát na padesát procent. Máme jasné zadání koaliční smlouvou. ODS přistoupila na přímou volbu prezidenta v rámci této koalice; není to pro nás věc, která by byla předmětem našeho volebního programu. V ODS jsou na to různé názory, to je třeba korektně říci. Ministerstvo spravedlnosti, které je odpovědné za přípravu ústavní změny, na tom pracuje. Na probíhající schůzi Poslanecké sněmovny je první čtení, a pokud vím, tak vedení ODS vnímá koaliční smlouvu jako závazný dokument a nijak jej nezpochybňuje. Samozřejmě nechci teď předjímat, jaké ještě další peripetie kolem legislativního procesu nastanou. Spíš je tu otázka času, protože vedle ústavní změny musí následovat ještě zákonná úprava, kterou připravuje ministerstvo vnitra. A vše se musí stihnout tak, aby volby případně byly připravovány podle nové legislativy již fakticky za rok.

 

Jak se vypořádáte s protichůdnými názory na pravomoci prezidenta? Sociální demokraté je chtějí omezovat, senátoři ODS by byli naopak pro jejich rozšíření.

Jak jsem již naznačil, pro nás byl již určitý ústupek, když jsme v koaliční smlouvě s přímou volbou souhlasili. Nepředpokládám, že by ODS byla ochotna k nějakým dalším výrazným ústupkům. Jsem spíš trošku překvapen tím, že sociální demokraté, kteří se výrazně hlásili k přímé volbě prezidenta, nyní návrh – tu samotnou volbu, která byla víceméně vydiskutována na úrovni čtyř politických stran – blokují tím, že ho podmiňují podporou návrhu věci, která s přímou volbou až tak nesouvisí. Přičemž nejde o systémové celkové změny, které by možná ještě měly svoji logiku, ale jde o dílčí změnu týkající se jmenování členů bankovní rady České národní banky. (ČSSD chce, aby k tomu prezident napříště potřeboval souhlas premiéra či ministra financí – pozn. red.)

 


Co říkáte na ve veřejnosti rozšířený názor, že poslanci a senátoři napříč stranami se prostě nechtějí vzdát svých pravomocí zvolit si prezidenta, a tak hledají záminky, proč přímou volbu neschválit?

Mohu říci, že na straně vedení ODS je stále upřímná snaha naplnit koaliční smlouvu. Uděláme vše, aby návrh byl přijat, ale na druhou stranu říkám, je to problémové minimálně tím, že se jedná o ústavní zákon, kde je třeba ústavní většiny, kterou koalice nemá. Je tedy třeba shoda nejen koalice, ale i části opozice.

 

Bývalý předseda poslanců ODS Petr Tluchoř se v Právu vyjádřil, že by vaše strana měla mít nejpozději na volebním kongresu, který se podle něj má konat příští rok zhruba v červnu, jméno svého prezidentského kandidáta. Kdy se tedy rozhodne?

ODS je teď plně zaměřena na prosazování vládních reforem. Víte, že pro nás je to alfa a omega, hlavní důvod, proč jsme v této koalici. Nezaznamenal jsem dosud debatu uvnitř strany k otázkám, kdo by měl kandidovat za ODS v prezidentské volbě. Určitě se debata o tomto v ODS povede, ale zatím ji ještě nevedeme. Teď je klíčové prosadit reformy, které jsou nutné i z pohledu příštího fiskálního roku.

 

A co Tluchořův názor, že by tím kandidátem nemusel být člen ODS? Zatím souboj o Hrad připustili straníci – první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová.


V tuto chvíli to takto nelze předjímat. ODS má dostatek kvalitních členů, kteří mohou kandidovat na prezidenta republiky. Na druhou stranu nemohu ani vyloučit to, že debata nakonec vyústí k tomu, že bude podpořen nestranický kandidát. Nicméně platí, že máme dostatek vlastních kvalitních kandidátů.

 

Kdy tedy oznámíte konkrétní jméno?

To opravdu nedokážu odhadnout. Klíčové bude slovo premiéra.

 

Ještě bych zůstal u Petra Tluchoře. Když se ho kolega ptal na vedení ODS, odpověděl, že nechce spekulovat, kdo stranu vést neumí, kdo nechce a koho k tomu předseda nepustí. Kam byste se zařadil vy?


To mě, pane redaktore, stavíte a priori do pozice místopředsedy, který pro stranu nepracuje. Já opravdu nechci komentovat výroky pana Tluchoře, nebudu naskakovat na mediální vlny, které tady pár týdnů před kongresem (22. října) někdo rozehrává. ODS je dneska součástí vlády, úspěšně prosazuje reformy, to je náš cíl a tím směrem jdeme. Takže já se, když dovolíte, zdržím komentáře.

 

Tluchoř upozorňuje ještě na jednu věc, která je podle něj v rozporu s demokracií. Volební období vedení ODS je podle stanov dvouleté. To současné má mandát od loňského června, ale volební kongres má být až na podzim příštího roku, čímž se trvání vašich funkcí natáhne o půl roku. Nemělo by se tedy volit už na kongresu letos v říjnu, případně v červnu příštího roku?

Nejprve chci říci, že prodlužování mandátu opravdu není úmyslem současného vedení. To říkám s plnou odpovědností. Neslyšel jsem od žádného člena vedení ODS, že by chtěl prodlužovat mandát. To, že se uvnitř strany kolem toho vede debata, je podle mého názoru velmi logické. Já ji zaznamenávám zvláště na úrovni některých regionů, protože nezapomeňme, že nás za rok čekají krajské volby a jsou zkrátka regiony, které upozorňují, že není úplně nejšťastnější půl roku před krajskými volbami mít volební stranický kongres. Ve chvíli, kdy strana má být jednotná, má jít do velmi důležitých krajských voleb, tak pro mnoho krajských politiků je lepším řešením, aby kongres byl po krajských volbách a aby se tam vyvodila politická zodpovědnost za jejich výsledky. Já tedy odmítám vytváření dojmu, že si vedení strany chce prodloužit mandát. Pokud dojde k nějakým změnám, pak to samozřejmě může učinit jenom kongres hlasováním. Musela by to být – teoreticky – změna stanov, to znamená vrcholně demokratické rozhodnutí.

 

Přesto má logiku i opačný argument, že by bylo dobré potvrdit si stranické mandáty právě před volbami. Co o tom soudíte osobně jako člen vedení?

Já vnímám argumenty jak pro jarní volební kongres, tak pro podzimní. Jsou podle mě vyrovnané. Sám jsem předseda regionu a zajímají mě příští volby v mém Plzeňském kraji. Sám zvažuji, že budu na nějakém místě kandidovat. Nebudu zapírat, že cítím docela silný hlas našich potenciálních kandidátů – protože primárky ještě neproběhly – nechat kongres až po volbách. Potvrzování mandátu je samozřejmě jedna věc, ale druhá věc je, že z výsledku voleb má být vyvozena politická odpovědnost.

 


Co byste považoval v krajských volbách za úspěch? Aby ODS měla největší počet zastupitelů?

To takhle nelze říci. Víte dobře, že za rok politická situace může být úplně jiná. My jsme strana, která nese největší díl vládní odpovědnosti. Jsme odpovědni za reformy, které ne každý vnímá pozitivně, byť jejich jednoznačně dlouhodobě pozitivní efekt je zřejmý. Od toho je také samozřejmě nutno odvodit, jaká očekávání od voleb můžeme mít. Jinak se dělá krajská volební kampaň straně, která je v opozici a nebojí se populistických výroků, a jinak straně, která již druhé volební období nese vládní odpovědnost. Pokud budeme například ve třetině, polovině krajských rad, určitě už to bude úspěch. (Volby na podzim 2012 se uskuteční ve 13 krajích, ČSSD má nyní všech 13 hejtmanů. Ve čtyřech krajích spoluvládne s ODS. Koalice ČSSD– ODS je dále v Praze, kde se ale krajské volby nekonají.)

 

Takže i takzvaná nevýhra, jak říkal bývalý předseda ODS Václav Klaus o druhém místě ve sněmovních volbách roku 2002?

Já nerozumím termínu nevýhra. Já nemluvím o výhře-nevýhře, mluvím o politickém úspěchu, který se zejména odvozuje od toho, v jaké situaci politická strana je. Podíváte-li se na naše preference, jsou víceméně setrvalé, i přes náročný rok vládnutí. Takže se domnívám, že je zde velká šance, aby ODS v krajských volbách uspěla.

(Autor: Lukáš Bek)

 

DISKUZE 0 příspěvků
Vstoupit do diskuze

[ zpět ]

Vyhledávání



Přihlášení






Odkazy

 Petr Beitl

Poslanec PS PČR

 

blog.idnes.cz

ODS Jablonec nad Nisou, Komenského 23/7, 466 01 Jablonec nad Nisou
Tel.: 910 980 110, GSM: 603 489 934, E-mail: os.jablonec@ods.cz