[ zpět ]

Naděje i obavy nového roku

20.1.2012

Nejprve mi, vážení čtenáři, dovolte, abych vám popřál vše dobré v novém roce a vyjádřil přání, abychom prožili rok 2012 pokud možno v klidu.
Mé přání všeho dobrého není ironické, jsem si vědom, stejně jako vy, že letošní rok bude obtížný, složitý a pro mnohé horší než roky předchozí. Přesto si dovolím tvrdit, že není důvod se bát, nechat přerůst reálné vnímání ekonomické situace u nás i v Evropské unii přes hlavu a trpět zbytečnými obavami.
Svět se nám mění před očima. Sotva jsme si zvykli na svobodu a nezávislost, sotva jsme se usídlili v mezinárodních institucích, jako je NATO, WTO a sotva jsme si začali budovat reputaci v Evropské unii, dohnaly Evropu staré hříchy.
Dnes už je jen opakováním řečeného, že dlouhá léta žila vyspělá Evropa na dluh, blahobyt sociálního státu nebyl uskutečňován prací a pílí, ale navyšováním veřejného dluhu. A v okamžiku, kdy do tohoto procesu vstoupily tendence ekonomické ukazatele „upravovat“, což samozřejmě lze na papíře, ale nikoliv v reálném a přísném ekonomickém světě, dluhová past sklapla.
Všude v médiích můžeme číst katastrofické scénáře vývoje Evropy. „Euro se zhroutí“, „Evropu čeká pád“, „Evropa v kolapsu“, je to bezesporu nepříjemná četba. Ale nezapomeňme, že jde jen o mediální titulky, triky, jak přitáhnout pozornost zrovna k tomu konkrétnímu médiu, novinám, časopisu nebo internetovému portálu. Skutečnost je, jako vždy, košatější.
Ano, dluhová krize je tu a vývoj je tak rychlý, že zatímco píši tyto řádky a evropští lídrové usilují o jednotnou fiskální Evropu, než se k vám můj text dostane, může být vše jinak.
Jenže zase ne tak úplně. Naše města zůstanou na svém místě, každý den půjdeme pro své rohlíky a večer usedneme k televizním pořadům.
Co se rozhodně bude muset změnit a já jsem rád, že tu změnu už cítím, nejen ve vládních krocích, ale i v převažující náladě ve společnosti, je pocit zodpovědnosti, přiměřenosti a bilanční kázně. Je to jediná rozumná cesta. Není lehká, ale je nutná. Je na ní dobré to, že snad všechny, celou Evropu vrátí tam, kde vznikl evropský hospodářský rozmach. K poctivé práci, k vědomí, že nic není zadarmo, a k vědomí, že utratit lze jen tolik, kolik se vydělalo.
Evropu možná tohle znovuobjevení samozřejmého pravidla zodpovědného hospodáře přibrzdí, možná cesta k obnově povede přes změnu celoevropských struktur, možná skupinky nespokojenců budou o sobě dávat hlasitě vědět, možná se zjeví falešní proroci.
To vše už tu bylo. Jen rozvaha, pokora a výhled dál než za horizont několika dnů nám pomůže.
Nečekají nás jen dny plné starostí. Těšíme se na olympiádu v Londýně, na evropský šampionát ve fotbale, čekají nás doufám i radostné chvíle.
Tak tedy ještě jednou – vše dobré v roce 2012.
 

MUDr. Přemysl Sobotka
1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR
senátor za Liberecko

[ zpět ]