[ zpět ]

Prahu mám velice rád, ale „pražáka“ ze mne neudělají…

10.10.2010

I v letošní předvolební kampani jsem ve svém programovém desateru použil vyznání, že „stále zůstávám Liberečákem, Pražáka ze mne nikdo neudělá…“. Toto heslo však nechce být laciným populistickým sloganem, kterým se občas snaží (i v jiných zemích) někteří regionální politici plout na vlně averze části venkovských obyvatel vůči svému hlavnímu městu a jeho obyvatelům.

Vůči Praze jsem ani jako zarytý Liberečák nikdy neměl a nemám žádný mindrák. Studium na lékařské fakultě v Praze v 60. letech patří k nejhezčím rokům mého života, stejně tak rád budu vzpomínat na práci v Senátu. V případě tohoto volebního hesla vidím proto zcela něco jiného – především kritiku těch politiků, kteří mají někdy tendenci svým voličům tvrdit, že vidí vše zjednodušeně a bez nadhledu a schovávají se tak při neochotě řešit nějaký problém za jakýsi vyšší pohled, který získali ve své funkci v Praze…

Takovým lidem říkám „pražáci“ s malým p. Sám mám na to celkem jednoduchý recept. V Senátu, který hraje stále významnější roli v parlamentní diplomacii, mám na sobě vždy dres České republiky a až pod ním dres Senátu a teprve vespod dres politické strany, která mě do něj vyslala. To, že mi někteří kolegové občas vytýkají vlastní „paličatý“ pohled na některé věci v politice, je ovšem dáno pohledem z Ještědu…

Jsem Liberečák a věřím, že nadhled musíme v sobě trvale pěstovat už doma. Jde prostě o to neztratit, ani při sumě potřebných informací k danému problému, který třeba získáte až ve funkci v centru, ten pohled z míst, kde jste prožil takřka celý život, a z kterého se dívají i vaši sousedi. Tím zůstávám Liberečákem a voličům tak mohu slíbit vždy pohled na naši domácí i zahraniční politiku, který bude opravdu můj. I proto chci svému kraji pomáhat v rozvoji a rovnoprávném postavení a na druhé straně nechci zapomínat na zbytek republiky. I o tom je náš Senát…

Přemysl Sobotka

 

9. 10. 2010

[ zpět ]