[ zpět ]

Přemysl Sobotka: Rovnice politického úspěchu = program + styl chování

18.7.2010

Na posledních kongresech a ideových konferencích jsem opakovaně varoval, že největším nebezpečím pro ODS je sebedestrukce, kdy ji zničit můžeme jen my sami – leností, sebeuspokojením z dosažených výsledků, politikařením, hloupými aférami, hádkami, nejednotou a halasnými prohlášeními pro média, že v této straně není něco v pořádku.

Proto jsem tentokrát z výsledků 21. kongresu naladěn optimisticky. Jsem přesvědčen, že jsme snad v drtivé většině po volbách do Sněmovny pochopili, že musíme jít s pozitivní energií dopředu bez opakování minulých chyb, protože jsme od voličů (spolu s dalšími pravicovými a středovými stranami) dostali znovu šanci ochránit tuto zemi před neodpovědným populismem mocichtivých vyznavačů hesla „po mně potopa“.

Demokracie nejsou jen svobodné volby

Opět si musíme opakovat, že demokracie nejsou jen svobodné volby a místa, která v nich lze získat. Jde především o politickou kulturu, v které žijeme, o kvalitu našich životů. Jednou věcí je kvalitní program, další jeho nositelé a jejich styl chování. Konzervativní politik se nemůže chovat jako žižkovský frajer z dob c. k. monarchie anebo vekslák z éry předlistopadové. To přenechejme těm, kteří v tomto prostředí mají kořeny přímo rodinné, a proto podle toho vypadala i jejich předvolební kampaň, která svou agresivitou předstihla i komunisty.

Konzervativní strana má mít trvalý program

K otázce programu potom připomínám starou pravdu, že každá konzervativní politická strana by měla mít svůj program trvale daný a že by jej měla jen detailech aktuálně modernizovat v souvislosti s konkrétně nastalými problémy ve společnosti. V tomto případě bych rád připomněl tzv. Čtyři poděbradské artikuly z roku 1998. Principy nedotknutelného soukromí, levného státu, nezadlužené budoucnosti a solidarity zodpovědných zůstávají pro nás trvale závazné a nemá smysl dělat každý rok z programu strany nové slohové cvičení, které hledáním nových výrazů a termínů jen mate členy i voliče.

Riziko centrálně řízených experimentů EU

Kéž by i Evropská unie, jejíž jsme již několik let součástí, uvažovala stejně a své původní myšlenky volného pohybu osob, peněz a služeb upřednostnila před tendencemi centrálně řízených
socialistických experimentů. Neslibujme voličům hlouposti či nesplnitelné sliby, ale s věrohodným obličejem a chováním podpořme směřování naší země ke kulturní formě demokracie a dlouhodobé prosperity. Je to sice pracné, zabere to mnoho času, ale vyplatí se to nám všem. Není to jednoduché a je třeba k tomu každý den hledat i odvahu jako v případě odvolání Mirka Topolánka z funkce, kdy bylo zcela nutné se rychle vzepřít stylu chování, který k nám nepatřil. Především to dá však opět věrohodnost pravicové politice a naší straně přinese nové sympatizanty. Dá se předpokládat, že by měli být z větší části z mladé vzdělané generace, která je však vedle zdravého rozumu také vždy citlivá na jakékoliv projevy nabubřelosti,neupřímnosti a jalových frází. Program máme dobrý. Teď jde jenom o to, aby náš styl chování zůstal přirozený, a tím pádem i srozumitelný a přijatelný pro největší počet lidí.

[ zpět ]