S KSČM je tomu jinak. Komunisté se nevyrovnali se svojí minulostí, nepřejmenovali se, dodnes ústy svých představitelů glorifikují činy Gottwalda či Bilaka, ponižují české demokraty v čele s Masarykem, Miladou Horákovou a politickými vězni komunismu. Pro každou standardní stranu je škodlivé spolupracovat s touto antidemokratickou stranou, která ve svém zárodku vždy představuje riziko návratu k totalitní společností.
Zatímco hnutí ANO představuje korporativistickou epizodu v novodobé historii české demokracie, komunisté brzy oslaví 100 let své existence a stále neřekli poslední slovo. Škoda, že ČSSD ve spolupráci s nimi nedodržuje své bohumínské usnesení z roku 1995. Pro ODS či TOP 09 tuto nespolupráci je nutno považovat za samozřejmou. Nespolupráce s komunisty představuje pro pravicové demokratické strany „conditio sine qua non“.
Co říci závěrem? Spolupráce se zvolenými zastupitely hnutí ANO je pro členy standardních stran „s přivřenýma očima“ možná. Nevstoupit do nabízené krajské koalice jenom kvůli tomu, že v radě budou figurovat i členové hnutí ANO, však může představovat vražedný politický koktejl zásadovosti, vedoucí k politickému sebezániku. Spolupráce s komunisty je však pro demokratické strany nadále nepřijatelná a ke snižování této laťky nás dnes naštěstí žádná situace nenutí.
