[ zpět ]

PROSPERITA: Zdaníme bohaté a všem bude hej

8.2.2010

Zvýšení daní státní rozpočet nijak nevytrhne, o tom už se napsalo mnoho. Ale jsou tu i jiné otázky. Je takové počínání vůbec spravedlivé? Co je sociální smír a existuje vůbec nějaké ideální zdanění?

Spravedlnost je relativní pojem. Každá strana, chudý nebo bohatý, vnímá spravedlnost diametrálně odlišně. Myslím, že se mezi čtenáři nenajde téměř nikdo, kdo by se mnou nesouhlasil, že jistá míra solidarity existovat prostě musí. Proto je na místě mluvit o „rozumné společenské dohodě“ respektive na téma „O kolik je možno oloupit svobodného občana o jeho spravedlivý výdělek a dát to občanovi slabšímu, prostě tak, aby v zemi existoval sociální smír.

Bohužel to není vůbec snadné. Neexistuje žádná ekonomické teorie, žádný vzoreček na výpočet, který by stanovil ideální hladinu zdanění. Já zde budu prezentovat svůj názor, a z toho, co jsem napsal výše, jasně vyplývá, že zdaleka ne každý se mnou bude souhlasit.

Nejdříve je nezbytné si uvědomit, že stát peníze pouze přerozděluje = Jestliže chceme někomu něco dát, jinému to musíme sebrat! Otázka, komu kolik brát a komu kolik dávat je snesitelné, nutné či spravedlivé. Jednou pro vždy zde chci odstranit mýtus o rovné dani v České republice. My nemáme rovnou daň! Bohatí platí více, než chudí, určitá progrese je tedy zřejmá. Člověk s příjmem 100 tisíc platí 10x vyšší daně než jiný s příjmem 10 tisíc a já si nejsem jist, a neznám argument, proč by měl platit 30x víc. Další fakt, který ještě zvyšuje progresivitu, je ten, že lidé s nižším příjmem mohou využívat různých daňových slev na poplatníka a na vyživovanou osobu, které jsou poměrně velkorysé. Jiné je to pro rodiny, jiné pro jednotlivce, s jistotou ale tvrdím, že se rodina s nízkým příjmem může dostat až do daňových bonusů. Tím vším je zajištěna určitá míra progrese, ale otázkou zůstává, jestli má nebo nemá být vyšší.

K čemu chceme, aby sloužil daňový systém? Jen ke kasírování lidí, aby měl stát finanční prostředky na své výdaje, nebo také k funkci motivace či demotivace k práci? Přehnaná míra progrese totiž říká: "Pokud možno nemakej, nestuduj, nesežeň si druhé zaměstnání, protože budeš-li mít větší příjem, více tě obereme." Je to jasný vzkaz občanovi: „My si nepřejeme, abys byl tvořivý, vzdělaný a pracovitý“.

Tím ale nechci myšlenku mírného zvýšení progrese úplně smést ze stolu. Věřím, že i většina těch „bohatých“ by za jistých podmínek nebyla proti. Ale muselo by se změnit vnímání solidarity v naší společnosti. Na co tím narážím? Když ČSSD mluví o míře solidarity, vždy se zmiňuje daň z příjmu FO, přídavky na děti, na bydlení a jiné sociální dávky, které ale často slouží k úplně jiným účelům. Jednoduše řečeno, nemůžeme chtít po „bohatých“, aby dotovali lidi kolikráte parazitující na sociálním systému a mnohokráte prokouřivší a prochlastavší celé dávky. Pokud se u nás má začít mluvit o dalším zvýšení progrese zdanění lidí s vyšším příjmem, tak jen za předpokladu, že se současně upraví výdajová strana rozpočtu, 95 miliard dávek se radikálně oseká a jasně se definuje, že na ně má právo jen ten skutečně nemohoucí a potřebný. Ne 50% populace ČR, jako je tomu dnes.

Potom těm „bohatým“ můžeme do očí říct ano, my vás více zdaníme, ale nebudete dotovat opilce a "nemakačenky". Budete platit kvalitní vzdělání pro vaše děti, bezpečnost, krásné životní prostředí, kvalitní silnice atd. Není zkrátka možné po někom chtít, aby platil ze svých peněz víc na ty, kterým se dělat nechce! To demotivuje k práci obě strany, vzdělané, šikovné, pracovité a na druhé straně ty „ručičky nebojte se….“

Je to jen na nás, na společenské dohodě. Musíme se rozhodnout, zda chceme tvořit společnost rovných šancí, nebo rovné spotřeby. Obojí se vzájemně vylučuje. Chceme-li mít společnost rovné spotřeby, musíme ty tvořivé obrat a jejich šance značně omezit. Spousta lidí je toho názoru, že ať děláme, co děláme, měli bychom mít všichni stejně. To ale ve svém důsledku vede k tomu, že společnost neprosperuje. Bohatá společnost se skládá výlučně z bohatých lidí, bohatý stát je bohatá společnost. Stát peníze nevytváří, ale pouze přerozděluje, a tím, že pracovitému vezmu a línému dám, stát rozhodně nebohatne.

Ondra Müller

[ zpět ]