[ zpět ]

Spolupráce s obcemi je pro nás stejně důležitá, jako se zemědělci

24.6.2011

Rozhovor s Radimem Zikou, ředitelem Pozemkového fondu České republiky

 

Od roku 2009 stojíte v čele Pozemkového fondu České republiky. Co je jeho hlavní činností?

 

Jeho hlavním úkolem je převést státní majetek, tedy zemědělské a lesní pozemky i nemovitosti, na jiné osoby. Vznikl v 90. letech na základě potřeby zmírnit následky některých majetkových křivd vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku z let 1948–1989. Dalším účelem Pozemkového fondu je zlepšení vlastnických vztahů k půdě v souladu s hospodářským rozvojem venkova, požadavky na tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí. Své role Pozemkový fond plní především odstátněním zemědělské půdy ve formě restitucí nebo prodejů.

 

Lze spočítat, kolik půdy již bylo takto převedeno?

Od vzniku fondu bylo převedeno celkem 753 tisíc pozemků o celkové výměře 521 tisíc hektarů. Z toho 725 tisíc pozemků s výměrou 512 tisíc hektarů bylo prodáno, a to celkem za 26 miliard korun. Zbývajících 28 tisíc pozemků o výměře 9 tisíc hektarů převedl Pozemkový fond ČR bezúplatně na obce, veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce.

 

Spoluinicioval jste poměrně zásadní změny v řízení této instituce. Můžete je popsat?

Od ledna 2010 opravdu došlo v Pozemkovém fondu k zásadním změnám. Když jsem na fond nastupoval, fungovalo zde kolektivní řízení prezidiem a výkonným výborem. Na základě novely zákona o Pozemkovém fondu ČR byla nastavena nová, modernější forma manažerského řízení a zavedena individuální zodpovědnost. Díky tomu se zřetelně zprůhlednila činnost fondu, který nyní pracuje s dvoustupňovým řídicím systémem. Na ředitele této instituce a jeho náměstky dohlíží sedmičlenná dozorčí rada, další stupeň řízení tvoří 14 vedoucích krajských pracovišť.

 

Změnil se také nějak váš způsob komunikace s veřejností?

Jistě. Komunikaci s veřejností považujeme za jednu z priorit Pozemkového fondu. Proto jsme v prosinci loňského roku spustili nové webové stránky s jednodušší a přehlednější navigační strukturou. Uživatelé oceňují i možnost využít technologii, díky níž mohou odebírat novinky. Zjednodušujeme i administrativu. Síť svých pracovišť jsme přizpůsobili krajské struktuře. Umístěním pracovišť v krajích, kde sídlí také řada dalších orgánů státní správy a samosprávy, jsme našim klientům usnadnili život.

 

Jak napomáhá Pozemkový fond rozvoji obcí?

Pozemkový fond může podle zákona bezúplatně převést do vlastnictví obce zemědělské pozemky, které se nacházejí v jejím katastrálním území a splňují další zákonné podmínky. V letech 1999–2010 převedl Pozemkový fond obcím bezúplatně téměř 27 000 pozemků, což představuje necelých 7,5 tisíce hektarů. Další finanční prostředky poskytuje fond na pozemkové úpravy, mohou být využity na projekty i na výstavbu a rekonstrukce například polních cest, interakčních prvků, doprovodné zeleně, protipovodňových opatření atd. Fond také pomáhá obecním úřadům, školám či neziskovým organizacím bezúplatnými převody vybavení, které pochází ze sloučených pracovišť. Poprvé jsme tak mohli pomoci obci Heřmanice, kterou poničila povodeň v roce 2010. A pokračujeme i nyní, naposledy jsme vypomohli základní škole a domu dětí a mládeže v Sokolově.

 

Pomohl Pozemkový fond i jinak v povodněmi zasažených oblastech?

Po povodních v roce 2010, které mimo jiné výrazně poškodily také severní Čechy, jsme ve spolupráci s ministrem zemědělství Ivanem Fuksou připravili konkrétní formy pomoci obcím i jednotlivcům. Postižený povodněmi, který si koupil nebo pronajal půdu od Pozemkového fondu, mohl zažádat o odklad splátek kupní ceny pozemku či nájemného. Poskytovali jsme také refundace nákladů vynaložených nájemci na odstranění škod způsobených povodní na pozemcích ve správě fondu.

 

Může Pozemkový fond realizovat i nějaké preventivní opatření, aby škody po případných dalších povodních nebyly tak vysoké?

Fond umožnil obcím i občanům směnit nebo koupit pozemky pro novou výstavbu ve výše položených lokalitách. Nové domy tak mohly být postaveny mimo záplavové oblasti, protože je rozhodně rozumnější přesunout nemovitosti dále od řeky, než neustále obnovovat třeba už několikrát vodou zničené nebo poškozené stavby.

 

Co se stane s Pozemkovým fondem, až prodá, pronajme nebo zprivatizuje veškerou státní půdu?

Musím zdůraznit, že cílem Pozemkového fondu není odstátnění veškeré státní půdy. Státu musí zůstat takzvaná státní rezerva, určená například na pozemkové úpravy, biokoridory a pro liniové stavby. Stále také není vyřešena otázka církevního majetku, který je zablokován. Ale role fondu i způsob práce se samozřejmě průběžně mění. V současné době procházíme transformačním procesem, který začal již v březnu 2008 na základě vládního usnesení o zásadách transformace fondu.

 

Co si pod tím máme představit?

Transformace musí být dokončena nejpozději do roku 2012. Do její první části fond vstoupil v květnu 2010, kdy vznikla krajská a odloučená, dříve územní (okresní), pracoviště, byli jmenováni vedoucí krajských pracovišť a došlo k organizačním změnám na ústředí. Odloučená pracoviště, která disponují nejmenším objemem majetku, postupně slučujeme tak, aby nakonec zabezpečovalo chod fondu pouze 14 krajských pracovišť.

 

A co se bude dít po roce 2012?

V posledních měsících spolupracujeme s ministerstvem zemědělství na koncepci nového úřadu, který převezme zbývající agendu Pozemkového fondu a pozemkových úřadů. V souladu s usnesením vlády z března 2008 bude nově vzniklý správní úřad vystupovat jako orgán státní správy a současně jako orgán zabývající se správou majetku, prodejem státní půdy a bezúplatnými

převody pozemků restituentům. Zároveň také bude správním úřadem pro pozemkové úpravy.

 

Máte vedle práce ve fondu čas ještě na něco jiného?

Jsem členem Zastupitelstva Libereckého kraje a Liberec je mým domovem. Jako sportovní fanoušek i lokální patriot jsem měl velkou radost z toho, jak dopadla zimní olympiáda mládeže, která se letos v Liberci konala a na jejíž přípravě jsem se aktivně se svými kolegy z krajské samosprávy podílel. Zúčastnili se jí sportovci ze 44 zemí a proběhla velmi úspěšně. Jinak se každou volnou chvilku samozřejmě snažím trávit s rodinou a přáteli, ale pravdou je, že moc si mě neužijí.

 

Které problémy v rámci Libereckého kraje považujete v poslední době za nejpalčivější?

Mezi témata, kterými jsem se v posledních měsících dost zabýval, patřilo slučování škol a rušení víceletých gymnázií. Návrh takzvané optimalizace školství, který byl předložen, je nesystémový a našemu kraji by přinesl jen problémy. V konečném důsledku by vedla například k tomu, že by patnáctileté děti musely jezdit do svých škol dvě hodiny tam a dvě hodiny zpět. Rozhodně mě nenechává chladným ani otázka Ještědu. Na sklonku roku 2008 existovala dohoda mezi Libereckým krajem a Českými radiokomunikacemi, která definovala cenu za Ještěd přibližně 80 milionů korun, což odpovídalo zůstatkové hodnotě objektu, přičemž na nákup byly v rozpočtu kraje vyčleněny prostředky. Ty ale byly vedením kraje použity k úplně jiným účelům. Z koupě tohoto symbolu kraje tak sešlo a jeho budoucnost je nejistá.

 

[ zpět ]