[ zpět ]

Třikrát a dost

5.1.2010

Začíná rok 2010, o kterém se domnívám, že bude klíčový. Než však své důvody, proč by měl být letošní rok tak důležitý, vysvětlím, vrátím se ještě k roku minulému. Přesně 1. 1. 2009 začala Česká republika předsedat Evropské unii a doslova jen pár hodin na to propukla krize na Blízkém východě, krize energetická a také ekonomická. S růstem problémů jako by rostla i tehdejší koaliční vláda. Když už byl úspěch českého předsednictví zřetelný i pro dříve skeptické struktury v Bruselu, přišel pád. To česká opozice vedená Jiřím Paroubkem neunesla úspěch koalice a vládu svrhla. K překvapení všech zemí EU. Ale co bylo panu Paroubkovi po zájmu státu a země, když na tom neprofitoval on osobně? Pak přišlo další překvapení. Opozice pod taktovkou Jiřího Paroubka neměla scénář, jak dál po odvolání vlády. A co víc, když se politická scéna dokázala konečně shodnout na termínu voleb, přišlo rozhodnutí Ústavního soudu o neplatnosti blížících se voleb. Nastala nová jednání, nové termíny, předvolební kampaně všech stran byly v plném proudu. Ale den před konečným jednáním o podobě a termínu voleb, po slibech a hlasitém souhlasu nastal obrat a pan Paroubek vše, co slíbil, odvolal. Volby pro rok 2009 byly ztracené, úřednická vláda bez politického mandátu bude vládnout téměř rok. A třetí rána přišla při jednání o rozpočtu na r. 2010. Přes varování odborníků, přes hrozivou řeč čísel a všech statistických ukazatelů prosadila ČSSD spolu s KSČM do státního rozpočtu takové změny, které prakticky boří všechna úsporná opatření, která se velmi složitě do rozpočtu na letošní rok podařilo zabudovat.
A tak se volby uskuteční až letos. Jsme zpátky v přítomnosti ještě mladého nového roku. Čekají nás letos troje volby. Ty odložené do poslanecké sněmovny a na podzim senátní, kdy se obmění, jako každé dva roky, třetina horní komory, a také významné volby komunální. Budou to volby důležité pro příští fungování české ekonomiky a celé společnosti. Česká republika se totiž díky rozpočtovému pnutí může octnout na pokraji státního bankrotu. Rozdávat peníze dále není možné, přesto jsou strany – a já musím říct nezodpovědné strany, které slibují, že přidají kde komu, že zruší poplatky na to či ono. Ale ono to nebude možné, v tom tkví nekorektnost a nesolidnost takových slibů. Anebo to ty strany skutečně udělají, ale pak slova o státním bankrotu nebudou strašením, ale realitou. O přijetí eura v dohledném čase si již nyní můžeme nechat jen zdát, o rozvoji místních rozpočtů, o důchodové a zdravotnické reformě také. Úroveň většiny služeb, jako je železnice, silniční a dálniční síť, bude stagnovat, ne-li se zhoršovat. Totéž může potkat zdravotnictví a školství. A mohl bych pokračovat, ale je to dost neradostné, tak skončím.
A ještě o jedné významné věci budou letos nově zvolení poslanci a senátoři rozhodovat. O tom, jestli už konečně, tak jak to chce také ODS, budeme prezidenta republiky volit my všichni v lidovém hlasování, nebo jestli, v případě vítězství levice ve volbách, zůstane jen u slibů a prezidenta si podle politického klíče a dohod zvolí parlament.
Ano, letošní rok bude klíčový. Pro další směřování naší země, pro rozhodování o hlavě státu a o budoucí prosperitě nás všech. A proto přeji nám všem, ať tento rok dopadne dobře. Budeme mít všichni příležitost se na tom podílet, a to ve volbách. Držme se hesla třikrát a dost. Vzpomeňme – demise vlády, odmítnutí předčasných voleb a rozbití úsporného rozpočtu.

[ zpět ]