[ zpět ]

Vracíme Městské lázně Liberci

12.10.2009

Měl jsem příležitost navštívit v uplynulém období několikrát budovu Městských lázní, která je už dlouhou dobu zavřená a kterou se snažíme zachránit. Byly to pro mne návštěvy zvláštní. Vracely se mi vzpomínky na dobu již dávno minulou, na mé dětství a mládí. Zde jsem se učil plavat, sem jsem chodil po škole a za ušetřené peníze na svačiny si kupoval housky s vlašským salátem nebo s tím pravým salámem junior, který už dnes nikde nekoupíte, i když se tak některé masné produkty stále jmenují (s tím pravým juniorem ale nemají nic společného a „vlašák“ už zdaleka také není to, co býval!). To všechno ale odnesl čas. Přiznám se, že i já bych chtěl, aby se to celé alespoň na chvíli vrátilo, ale vím, že to není možné a že to vše už navždy bude jen v mých vzpomínkách. I když ten salám junior bych si opravdu rád dal a v bazénu, nebo respektive v tom, co z něj zbylo, mne stále láká si zaplavat.

Nechci ale, aby se do vzpomínek dostaly také lázně samotné, jejich (z hlediska architektonického a historického) jedinečná budova. Když se v roce 2005 po 103 letech staly poprvé (!) majetkem města Liberce, rozhodl jsem se jim vrátit jejich důstojnou pozici a účel. Bude potřeba ještě hodně práce a také peněz, aby se lázně opět představily ve své původní kráse a mohly přivítat své první návštěvníky, ale stojí to za to. Dnes, 107 let po jejich otevření jsme k tomu udělali první krok. Bylo by krásné, kdybychom je k jejich 110. výročí mohli zase otevřít.

Navíc dnes začínáme psát zcela novou kapitolu celého rozsáhlého objektu, jehož celková podlahová plocha je více než 10 tisíc metrů čtverečných. Není technologicky a také ekonomicky možné, aby zde opět fungovaly lázně. A je nepředstavitelné, že by fungovaly ve stejné podobě, v jaké ji znala generace našich praprarodičů. Ono se totiž původně nejednalo ani tak o lázně, jako spíše o společenskou umývárnu, kterou využívala velká část obyvatel Liberce, nemajíc doma dnes již běžných koupelen. Umýt se ve vaně v I. třídě stálo v roce 1902 poměrně hodně – 2 rakouské koruny. O dvě třídy níž bylo možné vykoupat se za 50 rakouských haléřů. Stejně tolik stála návštěva bazénu.
 

Ing.Jiří Kittner

[ zpět ]