2024
pátek 29. března
Lisabonská smlouva prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Chybí pod ní již jen podpis prezidenta.
MF DNES
Skupina odpůrců Lisabonské smlouvy se chystá za prezidentem Václavem Klausem. Senátoři, kteří připravili i ústavní stížnost, ho chtějí osobně vyzvat, aby dokument nepodepsal, řekl iDNES.cz jeden z odpůrců Lisabonu, senátor Jaroslav Kubera.
Václav Klaus přijme delegaci odpůrců Lisabonu z řad senátorů.
Horní komora si od prezidenta za schválení smlouvy vysloužila kritiku. Na to včera zareagoval předseda Senátu Přemysl Sobotka: "Útok na hlasování senátorů je zpochybněním suverénního zákonodárného sboru, pilíře zastupitelské parlamentní demokracie."
CO SMLOUVA PŘINÁŠÍ
Má být novou "ústavou" pro Evropskou unii. Smlouva nahradila neúspěšnou Evropskou ústavu, kterou v roce 2005 odmítli v referendu Nizozemci a Francouzi.
Lisabonská smlouva má změnit organizaci EU, která má stále více členů. Především rozšiřuje počet oblastí, ve kterých může většina států přehlasovat menšinu.
Proti Lisabonské smlouvě se zatím postavilo jen Irsko. Příznivci smlouvy doufají, že Irové budou rozhodovat znovu.
Tomu se snaží zabránit skupina senátorů, kteří se zněním dokumentu nesouhlasí. V deset hodin je přijme prezident. Zástupci z horní komory ho chtějí přesvědčit, aby dokument svým podpisem neposvětil.
Prezident zatím s podpisem pod smlouvou otálí. Chce počkat, jak dopadne stížnost senátorů u Ústavního soudu. Obrátila se na něj skupina sedmnácti senátorů. "Nebudu o svém rozhodnutí o ratifikaci uvažovat dříve, než soud rozhodne. Mé názory jsou známé a jasné," řekl po schválení Lisabonské smlouvy v Senátu Klaus.