[ zpět ]

Je rovnost možná?

28.8.2013

 Náš národ je v této otázce poučenější než většina ostatních. Po čtyřiceti letech komunismu, kdy se tehdejší garnitura snažila dosáhnout rovnosti mezi lidmi, dosáhla všeobecné chudoby (v porovnání s kapitalisticky se vyvíjejícími zeměmi). Existovaly velké rozdíly mezi občany a hrstkou vyvolených prominentů, kteří měli větší ekonomické a dokonce i právní svobody. Státní aparát měl k dispozici veškerou moc, odpůrce mohl popravovat nebo věznit, ale přesto úplné rovnosti mezi lidmi nedosáhl. Je to tedy vůbec možné?
Představme si modelovou společnost o sto lidech, kdy každý bude mít sto korun. Jedná se tedy o ideál levicových myslitelů, dokonale rovnou společnost. Jedním z obyvatel našeho smyšleného státu je Karel Gott. Ten se rozhodne uspořádat koncert se vstupným jedna koruna. Jelikož všichni občané tohoto státu Karla milují, každý si dobrovolně koupí na jeho koncert lístek. Přijdou na koncert a užijí si odpoledne.
Stalo se v našem státě něco špatného? Podle levicových myslitelů ano – ve státě vznikla ohromná nerovnost, kdy Karel Gott má dvakrát víc peněz než všichni ostatní. Je to kapitalista, který vykořisťoval a stát ho musí potrestat. Tím nejmenším trestem bude, když ho zdaníme. Vezmeme mu vydělané peníze a vrátíme je mezi ostatní lidi, tím se ve státě obnoví rovnost a všichni zase budou šťastní – nebude důvod k závisti a společnost se bude moci dále vyvíjet.
Nyní si představme, že na koncert přišel i Fero, který si ho chtěl užít a koupil si zde dvě kuřata a osm piv. Kdo z Karlových daní musí dostat nejvíc? To je jasné, aby byla obnovena rovnost, tak nejvíce musí dostat Fero (prostřednictvím různých dávek a podpor). K čemu to všechno povede? Ze společnosti se vytratí motivace k pozitivním činnostem (podnikání), které budou pod ideálem rovnosti zdaněny. Naopak vzniknou motivace k požitkářství, které bude odměněno dávkami a podporami. Rovnost tak sice bude zajištěna, ale společnost bude chřadnout a bude zde nabízeno stále méně a méně statků a služeb.
Na celém zjednodušeném příkladu cítíme, že udržení rovnosti není možné. Společnost se chová nespravedlivě vůči Karlovi a Fero v zájmu rovnosti získává neférové výhody. V čem tedy spočívá problém rovnosti? Každý člověk je jiný, má jiné cíle a nadání, to určité jednotlivce předurčuje k tomu, že budou úspěšnější než jiní. Je jistě správné zabránit velkým nerovnostem prostřednictvím přiměřených daní, vždy ale systém musí být nastaven tak, že se pracovití mají lépe než lenoši. Jinak požadavek rovnosti demotivuje a společnost činí neefektivní a nekonkurenceschopnou.
Zvláštní je, že i když na teoretické úrovni je toto všem jasné, pořád se objevují rovnostářské návrhy na úpravu daní. Důvod je prostý. Prostřednictvím těchto návrhů lze v lidech vyvolat závist a tím jednoduše získat politickou podporu. Věřím, že si každý rozumný člověk toto uvědomí a nenechá se vlákat do slepé uličky. Rovnostářství je neefektivní, činí společnost nespravedlivou a hlavně ani není možné. Doufejme, že si to konečně uvědomí i levicové spektrum na naší politické scéně.

Záznam diskuze Českého rozhlasu se Štěpánem Křečkem:

Štěpán Křeček

[ zpět ]