[ zpět ]

Kdo splatí náš státní dluh?

23.4.2009

Nedávno byl náměstek ministra financí dotázán, kdy splatíme státní dluh. Odpověděl velmi vtipně a přesně v tom smyslu, že za více než 30 let své kariéry ještě nezažil situaci, aby byla z našeho dluhu splacena byť jediná koruna. Je to skutečně tak, ze státního dluhu platíme pouze úroky. Samotný dluh nesplácíme, naopak stále roste.
Ministerstvo financí nedávno oznámilo, že český státní dluh překročil 1 bilion Kč. Pro běžného člověka je to nepředstavitelné číslo, u kterého si ani není jistý s počtem nul. Patřím mezi ně. Asi bych to nakonec nějak dohromady dal, ale za praktičtější považuji říci, že to na 1 občana činí částku cca 100 000 Kč. To už je přece jen cifra, kterou si normální člověk dokáže představit. Státní dluh jsou peníze, které za nás utratila vláda a musí z nich platit úroky. Nejedná se tedy o naše soukromé dluhy. Ty se počítají samostatně a každý dlužník si za ně ručí sám (pokud nemá ručitele).
Nedávno se mne na besedě zeptala jedna občanka, kde se ten státní dluh vzal. Jelikož se jedná o poměrně rozšířený dotaz, tak sděluji: V roce 1993 při vzniku ČR činil státní dluh 158 mld. Kč. Jednalo se o dluh zděděný z doby komunismu. Za vlády Václava Klause se hospodařilo s vyrovnaným rozpočtem. V roce 1997 státní dluh tedy činil 173 mld. Kč. Potom se k moci dostala ČSSD a od té doby státní dluh roste každý rok velmi rychle. Miloš Zeman v dobách opoziční smlouvy 1998-2002 zvětšil státní dluh na 395 mld. Kč. Během 4 let tedy utratil nad rámec příjmů státu cca 220 mld. Kč, což znamená ročně cca 55 mld. Kč. Jelikož tehdy bylo české hospodářství v recesi, tak to alespoň dle keynesiánské teorie dávalo nějaký smysl.
Dluhová záplava nastala po nástupu Vladimíra (zdroje tu jsou) Špidly a jeho následovníků Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Přestože české hospodářství bylo v době jejich vlády ve fázi rychlého růstu, rozdávali veřejné peníze na všechny strany. Na konci roku 2006 státní dluh činil již 802 mld. Kč. To znamená, že tito tři premiéři zvýšili státní dluh o více než 400 mld. Kč. Ročně tedy udělali "sekeru" ve výši 100 mld. Kč. Největším zadlužovačem českého státu (a nás všech) v dějinách se stal ministr financí Bohuslav Sobotka.
Po nástupu Mirka Topolánka do čela vlády se situace změnila, ale žel jen málo. Došlo ke zpomalení tempa růstu státního dluhu. Zpomalení tempa růstu českého hospodářství, kterého jsme nyní svědky ale situaci opět vrací ke "100 miliardové sekeře ročně". Snaha omezit výdaje státu naráží na zuřivý odpor levice a i mnozí lidé na pravici se rádi pochlubí rostoucími veřejnými výdaji. Když se vrátíme zpět na zem, tak musíme konstatovat, že roční splátka úroků ze státního dluhu činí letos již cca 45 mld. kč. Pro srovnání, roční výdaje státu na policii nebo armádu činí ročně jen o něco vyšší částku.
Kdo a kdy splatí český státní dluh? Kdo to bude je jasné - čeští daňoví poplatníci a z nich především ti, kteří jsou v produktivním věku. Kdy se státní dluh splatí nelze říci, záleží na tom, jaké vlády si budeme volit. Do té doby musíme doufat, že se každý rok najde dostatek investorů, kteří si české státní dluhopisy koupí a chovat se tak, abychom neztratili jejich důvěru.
 

Hynek Fajmon

[ zpět ]