[ zpět ]

Zaujal mě…

16.12.2009

prosincový průběh schvalování státního rozpočtu České republiky na rok 2010. Původní rámec a poslání úsporného rozpočtu vzalo za své díky pokračování rozhazovačné politiky některých politických stran. Laciné a populistické sliby všeho všem za jakoukoliv cenu a bagatelizace nárůstu státního dluhu bohužel slavily své vítězství.
Podle hesla bližší košile než kabát se zemědělec, učitel a hasič s policistou v prosinci vydali na svůj boj za zachování výše svých platů, dotací a dávek. A svůj boj zásluhou levice vyhráli. Jenže si neuvědomili, že je to vítězství Pyrrhovo. Košile zůstala, ale riziko, že přijdou o kabát, se zvětšilo. Včera si vybojovali zpět svá 4%, aby se zítra, pokud bude Česká republika nedejbože následovat maďarský příklad bankrotu státních financí, museli smířit nikoli se čtyřmi, ale s dvaceti procenty poklesu svých příjmů a to včetně důchodců a ostatních příjemců dávek.
Máslo na hlavě má i nejsilnější pravicová strana, která nejprve veřejně prohlásila, že nepodpoří státní rozpočet v případě, že její oponenti prosadí návrhy, které dále zvyšují schodek státního rozpočtu, aby poté jeho schválení nakonec stejně umožnila jako menší zlo pro ČR.
Zvyšováním schodku státního rozpočtu, kdy navýšené výdaje nejdou do odvětví podporujících nastartování ekonomického růstu, ale pouze do navyšování povinných (mandatorních) výdajů, uháníme maďarskou cestou rovnou do pekla ekonomického krachu. A jak takový ekonomický krach vypadá v praxi? Nejdříve zemi poklesne mezinárodní rating úvěrové důvěryhodnosti, čímž se jednak zdraží peníze, které si půjčuje k financování svého státního dluhu a druhak poklesne počet investorů, kteří budou ochotni nadále půjčovat. V další fázi dojdou ve státním rozpočtu peníze a stát se náhle stane neplatičem. Nebude mít na platby státním zaměstnancům, výplaty dávek či platby úroků ze státního dluhu. Vydá tedy další státní dluhopisy, ale o ty nebude žádný zájem. V tu chvíli nastupuje mezinárodní měnový fond, který bude sice ochoten půjčit, ale jen za cenu realizace okamžitých drastických úspor. Nevím, jak daleko jsme po té maďarské silnici ujeli, ale doufám, že je ještě čas to otočit. Snad se najdou tací, kteří budou mít dost sil šlápnout na brzdu a ten volant strhnout zpět.
Celosvětová ekonomická krize může za hodně našich problémů a je svatou pravdou, že ji český volič nezpůsobil, v tom nelze než s levicí souhlasit. Ale krize nemůže za všechny naše problémy a její důsledky český volič ponese ať chce nebo nechce, protože dluhy se jednou začít platit musí. A nikdo jiný je za nás nezaplatí. Dluhy, které my nezačneme platit dnes, jednou budou muset platit naše děti. Čím déle se se splácením začne, tím více to bude bolet.
 

Martin Vágner

[ zpět ]