Vážené dámy, vážení pánové,

s nečekanou vstřícností se na začátku nového roku postavily špičky EU k reformním návrhům britského premiéra Davida Camerona. Jsem přesvědčen, že je to dobrá zpráva pro Unii i pro naši zemi.

Za prvé, odchod Britů by byl další ranou pověsti EU, která se i bez toho zmítá v řadě problémů. Zmizel by také nejhlasitější zastánce Evropy postavené na svobodách a vnitřním trhu, což je pravý opak dosud převažujícího federalismu a centralismu v podání evropských socialistů a lidovců.

Za druhé, britské reformní požadavky mohou pomoci všem. V reakci předsedy Rady Evropy Tuska například čteme, že Evropská komise by se měla zavázat k pravidelné každoroční revizi evropské legislativy a odstraňování nadbytečných či škodlivých právních předpisů. To bylo již mnohokrát v minulosti slibováno, leč pouze nezávaznými deklaracemi. Nyní by se to mělo stát vymahatelným závazkem.

Pokud jde o britskou snahu vymknout se z „ever closer union“ (stále užší Unie), náhle se setkáváme s překvapivou, ještě nikdy dříve oficiálně nevyslovenou interpretací: tento princip nemá být právním základem politické integrace, pouze symbolickým vyjádřením vůle evropských národů spolupracovat. Nelze tedy na jeho základě nikoho nutit k budování federální Evropy. Ani euro by už ofciálně nemělo být jediným platidlem EU. Jak se zdá, hodlá EU tiše rezignovat na to, co ještě před deseti lety považovala za samozřejmost – dříve či později povinně nahnat všechny tehdejší „nové členy“ EU do chomoutu jednotné měny. Není divu – tváří v tvář krizi eura se dnes do eurozóny nikdo dvakrát nehrne a ani eurozóna neplane nadšením pro nové členy.

Dámy a pánové, přeji vám dobré čtení.

Jan Zahradil
 

Monitoring EU europoslance Jana Zahradila (pdf)