Během tragických událostí, které zastavily společenskou reformu v zemi, umírali i lidé. Na oběti invaze vzpomínali na Vinohradské třídě například předseda Senátu Přemysl Sobotka, ministr kultury Jiří Besser, zástupci rozhlasu, pamětníci a osobnosti společenského života.

Sobotka označil okupaci za ostudnou a vyzdvihl také tehdejší roli rozhlasových novinářů, kteří informovali veřejnost. „To, co se tehdy občané díky rozhlasu dozvídali, včetně vysílání mimopražských regionálních studií a vysílačů, byla na dalších 21 let poslední pravda, kterou směli veřejně slyšet,“ řekl Sobotka, který současně varoval před zrůdností komunistické ideologie.

Prozatímní ředitel rozhlasu Peter Duhan také zmínil význam práce zaměstnanců rozhlasu, kteří před invazí i po ní usilovali o svobodu slova. Dnešního pietního aktu, který zakončila státní hymna, se účastnili místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová, zástupci Hradu, pražské radnice, vojáci a další. Jeden z příchozích držel transparent s nápisem „Ať zhynou minulí, současní i budoucí komunisté“.

Do konce roku 108 mrtvých
Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice před 42 lety v noci z 20. na 21. srpna. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Některé oběti přinesl střet okupantů a neozbrojených demonstrujících lidí právě u rozhlasu. „Tichá vzpomínka na tyto mrtvé přežívala v myslích drtivé části lidí i v době tvrdé komunistické normalizace, kdy ponížený a zrazený národ morálně živořil v kolotoči takzvaného reálného socialismu,“ uvedl Sobotka.

Na území státu vpadli vojáci ze Sovětského svazu, Maďarska, Bulharska, Polska a bývalé NDR bez vědomí československých státních orgánů. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100.000 vojáků, 2300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750.000 vojáků. Invaze armád Varšavské smlouvy tak v podstatě ukončila takzvané Pražské jaro – pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“. V Československu poté začalo dlouhé normalizační období, které ukončil až převrat v listopadu 1989.