Nový občanský zákoník dnes (25.1.2012) prošel horní komorou parlamentu. Senátoři ohledně návrhu nepřijali žádné usnesení, a kodex tak po uplynutí zákonné třicetidenní lhůty dostane k podpisu prezident.

Senát navíc aktivně schválil návrhy zákonů, které společně s občanským zákoníkem tvoří rekodifikaci soukromého práva v České republice – zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém.

„Považuji to za velkolepý historický úspěch. Jsem velice rád, že se nám o kvalitách nového občanského zákoníku podařilo přesvědčit jak nezařazené senátory, tak i některé odborníky z řad senátorů ČSSD,“ uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Prezident dostane nový občanský zákoník v podobě, v jaké ho schválila poslanecká sněmovna. Tedy i s navrhovanou účinností od 1. ledna 2014. Část senátorů, která prosazovala odložení účinnosti zákoníku o dva roky, se svým návrhem neuspěla.

Občanský zákoník je výsledkem jedenáctileté práce rekodifikační komise ministerstva spravedlnosti. Přináší novou, moderní úpravu soukromoprávních vztahů, mezi jejíž hlavní přínosy patří například větší důraz na úpravu osobnostních práv, podpora principu svobodné vůle či jednotná úprava závazkového práva.

Návrh zákoníku má pět částí. První část se věnuje právnímu postavení člověka jako jednotlivce. Druhá část upravuje rodinné právo – například institut manželství a práva a povinnosti manželů, rodičů i dětí. Třetí část se týká tzv. absolutních majetkových práv – vymezuje držbu, vlastnictví, spoluvlastnictví, věcná práva k cizím věcem, správu cizího majetku a dědické právo. Čtvrtá část se zabývá relativními majetkovými právy a řeší vznik závazků a jejich obsah, zajištění a zánik. Poslední část kodexu upravuje ustanovení společná, přechodná a závěrečná - zejména pravidla přechodu ze současné právní úpravy na nový právní pořádek.

Hlavní změny soukromého práva, které přináší návrh občanského zákoníku:

• konkrétní vymezení zásad soukromého práva,

• podpora principu autonomie vůle a maximální dispozitivnost právní úpravy,

• komplexnost návrhu (úprava institutů, které jsou dnes v několika právních předpisech, v jednom kodexu),

• odklon od absolutní k převažující relativní neplatnosti právního jednání,

• větší důraz na úpravu osobnostních práv (statusových otázek), která jsou oproti dnešnímu stavu akcentována nad úpravou majetkových vztahů,

• opouští se od úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům,

• nově se namísto pojmu „způsobilosti k právním úkonům“ zavádí tradiční pojem „svéprávnost“,

• větší respekt k přáním osoby omezené ve svéprávnosti (například uzákoněním možnosti nápomoci při rozhodování),

• jednotná úprava závazkového práva v soukromoprávní oblasti (již nebude existovat paralelní úprava závazkových vztahů v obchodním zákoníku; došlo ke sjednocení úpravy jednotlivých smluvních typů do jednoho právního předpisu),

• do občanského zákoníku jsou zařazeny i ty smlouvy, které momentálně stojí mimo občanský i obchodní zákoník (pojistná smlouva),

• nové pojetí věci - široké vymezení věcí včetně moderního pojetí práv jako nehmotných věcí,

• nové pojetí zvířete; nově se konstruuje, že zvíře není věc, byť se na něj ustanovení o věcech, pokud to neodporuje povaze zvířete jako živého tvora, použijí přiměřeně,

• sjednocuje se princip ochrany dobré víry nabyvatele (zákazníka) při nabytí vlastnictví od nevlastníka, který byl dosud platný pouze v obchodním právu, čímž se klade důraz na právní jistotu osob jednajících v dobré víře,

• nově se zavádí princip, že stavba je součástí pozemku, tzn. uplatní se klasická zásada superficies solo cedit,

• úprava dědictví je pojata s důrazem na ochranu vůle zůstavitele; posiluje se jeho vůle při rozhodování o jeho majetku,

• zpřesňují se ustanovení odpovědnosti za škodu, upřednostňuje se náhrada škody uvedením do předešlého stavu oproti náhradě v penězích a posiluje se právní postavení osoby, které byla věc poškozena,

• zjednodušuje se úprava založení spolků.