Náhlé změny počasí a klesající volební preference ČSSD zřejmě způsobily zatmění mysli šéfa Lidového domu. Jiří Paroubek se v médiích pustil do Mirka Topolánka, že prý pochází je z elitní komunistické rodiny. Mám za to, že kromě titulu Papaláš roku by si zasloužil ještě jedno ocenění - Ubožák roku.

Všichni normální lidé jsou rádi, že už jsou pryč doby, kdy se děti hodnotily především podle třídního původu svých rodičů. Tedy, jestliže byli otec s matkou ti praví, například otec soustružník a zakládající člen KSČ a matka údernice v kravíně, tak bylo studium na vysoké škole zajištěno. Ovšem běda, jestliže vaši rodiče měli třeba jenom hospodu. Buržoazní živnostnický původ vystavil stopku kvalitnímu vzdělání a sebevětší talent byl ničemu. O univerzitě jste si mohli nechat jenom zdát, v padesátých letech na vás čekaly akorát tak doly.

Je dobře, že tento systém vzal konečně za své. Vzpomínám si, že na brněnské Masarykově univerzitě nám v roce devadesát řekli, „rubriku o vašich rodičích vůbec nevyplňujte, ti nás nezajímají, to jsou ještě staré formuláře." Já se tehdy radoval z vítězství zdravého rozumu, že konečně začal normální život, děti za své rodiče nemohou, protože si je nevybírají.

Kdysi dávno se Martin Bormann mladší, syn jednoho z největších nacistických válečných zločinců, odmítl nechat přejmenovat a řekl, že jeho povinností je očistit jméno Bormannů. A tak vystudoval na katolického kněze, odešel na misie do Afriky. Vytýkat tomuto člověku jeho tátu, by byla s odpuštěním debilita. Mladý Bormann se stal razantním antinacistou, který svůj život zasvětil pomoci druhým.

Nechme tedy rodiče na pokoji, důležité je jací jsme my sami. Pan Paroubek se za komunistů stal nomenklaturním kádrem v roli ekonomického náměstka RaJ Prahy 1, který z bývalého režimu silně profitoval a navíc psal oslavné články k výročí „Vítězného Února."

Pokud by tedy šéf ČSSD byl jenom průměrně chytrý, nikdy by se takové ubohosti nedopustil a byl zticha. Jak je však patrné, on chytrý není ani náhodou.