Trefný sloupek Víta Kamberského z Lidových novin:

Tak jako se v roce '68 po 23 letech vrátila Rudá armáda, vrací se nám po 23 letech komunisté. Nějako okupační síla, ale jen plíživě do vedení krajů. Bilancování je stejně kormutlivé jako dnešní počasí: před jedenácti měsíci nás opustil nejvyšší velitel revoluce, před pár dny odešel ze Senátu jeden z posledních disidentů a za pár měsíců odejde z čela státu skutečný motor transformace. Zatímco dobří odcházejí, přicházejí jiní. Na prezidentský stolec se sápe kariérní komunista, kariérní úředník a náhle i kariérní prezident.
Jedna věc je v tom všem kalu radostná: máme, co jsme chtěli. Komunisté jsou tak silní proto, že většina z. nás se neobtěžovala jít k volbám. Do čela země se hrne bývalý bolševik proto, že skutečné osobnosti - od předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského přes rektora VŠE Richarda Hindlse (zleva) až po profesora Cyrila Hóschla či bývalého ústavního soudce a ombudsmana Pavla Varyařovského (zprava) - o křeslo neprojevily zájem.
Jako voliči nechodíme k volbám (63 ze 100), jako lidé přenecháváme správu věcí veřejných šíbrům z Věcí veřejných. Proč? Jsme zklamaní, ze se listopadové snění
nenaplnilo?
Temný sloupek musí končit nadějně: bohu díky za třeboňské gymnazisty a jejich vrštevníky. Nejsou v pasti „snů a tužeb 17. listopadu". Budují si normální zemi, protestují podle svého poznání a brzy už budou volit.