Pohled: Korytář, bojovník za vyšší principy mravní, káže vodu a pije víno

Jen tři měsíce stará krajská vláda, složená ze Starostů a Změny, se chvěje na svých vratkých nohou. Jan Korytář (Změna) se hádá s koaličním spojencem, starostou Michaelem Canovem a jejich roztržka má obludnou tvář. Kdyby člověk neznal latinské „Slova dojímají, příklady táhnou“, zazvonil by umíráčkem nad nadějemi, vkládanými po podzimních volbách do svazku Starostů a Změny. Pro připomenutí - Canov obvinil na krajském zastupitelstvu Korytáře, že se zasloužil o zvýšení odměn pro předsedy a členy krajských komisí. Navzdory velkým předvolebním slibům o úsporách.
Na facebooku do sebe teď řežou tak divoce, že úvahy o jejich další spolupráci se zdají být fantasmagorií.
Korytář Canovovi píše: ...jste schopen střílet ze zálohy a dělat ze sebe hrdinu, ale postavit se k tomu jako chlap čelem, na to odvahu nemáte...“ Canov Korytářovi spílá: „...co to melete...“ A vyčítá mu, že usnesení krajské rady zlikvidoval metodami Al Capona (nejslavnější mafián všech dob).
Korytář na facebooku zesměšnil Canova ironickým výpadem: ...„mám jisté pochybnosti o Vaší aktuální schopnosti reflektovat realitu v celé její šíři...“
Smutné. Ale horší je zpráva, že Korytář, bojovník za vyšší principy mravní, káže vodu, a pije víno. Jinak by nikdy nehlasoval pro návrh, jímž si připsal na konto měsíčně 3300 místo 2100 korun.

Miloslav Lubas, redaktor MF DNES

Rodí se tragikomická postava

Glosa: Jak se Korytář, zatím neúspěšně, pokusil o politickou sebevraždu

Předesílám, že moji oblíbení literární hrdinové jsou kníže Myškin a Don Quijote de la Mancha.
Oba mají společné rysy, ostatně není tajemstvím, že Dostojevský se v Idiotovi snažil vytvořit hrdinu podobného Cervantesovu Quijotovi. Co mají idiot Myškin a potulný důmyslný rytíř společného s jednáním krajského zastupitelstva?
Postavu blouznivce.
Tím je předseda sdružení Změna pro Liberecký kraj Jan Korytář, jenž stejně jako Don Quijote bojuje proti bezpráví. Proti konvenci, proti politickým zvyklostem, proti lidem, kteří ho mají rádi, zkrátka proti všem.
Naposledy tak učinil na krajském zastupitelstvu, když navrhl sám sobě a dalším několika lidem vyšší odměnu za práci v komisích Libereckého kraje.
Nic na tom nemění fakt, že jde jen o pár tisíc, že prozatím brali tito lidí nejméně ze všech 14 krajů. Chápu i argument, že když někdo pracuje, měl by za to být alespoň slušně zaplacen. Problém je v tom, že to byl právě on, jenž vždy volal po šetření a proti benefitům. Korytář se tak pokusil o politickou sebevraždu. Je jasné, že tento pokus předseda Změny pro Liberec přežije, nicméně se začíná blížit kategorii Myškinů a don Quijotů. Taky se z něj pomalu stává tragikomická postava.

Jan Šebelka, redaktor MF DNES