Událost týdne:
8. března složil Miloš Zeman ve Vladislavském sále na Pražském hradě prezidentský slib, a stal se tak třetím českým prezidentem. 10. března oznámil prezident Miloš Zeman, že jeho kancléřem bude jmenován Vratislav Mynář, mluvčí Hana Burianová a ředitelem zahraničního odboru se stane Hynek Kmoníček. Dále uvedl, že se chystá navštívit vojáky v Afghánistánu, a také podepíše dodatek Lisabonské smlouvy, který se týká záchranného fondu eurozóny – ESM.
4. března vydal Nejvyšší kontrolní úřad tiskovou zprávu o prověření projektu „Státní pokladny“ Ministerstva financí ČR v letech 2008 – 2011. NKÚ zjistil nejenom porušení zákona o veřejných zakázkách, ale i zákona o rozpočtových pravidlech. Kontroloři také zjistili, že původní systém měl stát 2,4 miliardy korun, nicméně výdaje se vyšplhaly na 4,8 miliardy korun.
4. března schválil Senát PČR podání žaloby pro velezradu prezidenta, pro které hlasovalo celkem 38 přítomných senátorů, proti jich bylo 30. 6. března podala předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková na vrchní státní zastupitelství v Praze trestní oznámení na 38 senátorů, kteří hlasovali ve prospěch žaloby bývalého prezidenta Václava Klause, za pomluvu, křivé obvinění a šíření poplašné zprávy.
4. března vydalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR tiskovou zprávu o mínění občanů o motivech pro vstup do politiky a o tom, kolik politiků se zajímá, co si myslí obyčejní lidé. Pětina občanů zastává názor, že nikdo z volených zástupců se nezajímá o smýšlení lidí, zhruba dvě pětiny si myslí, že je to naprostá menšina a třetina, že je to spíše menšina politiků. V otázce na motiv vstupu lidí do politiky si občané myslí, že tito lidé chtějí osobně vyniknout (91 %), získat majetek (91 %) a také moc (92 %), prosazovat zájmy své politické strany a mít možnost ovlivňovat veřejné zájmy (obě možnosti po 86 %).
5. března zamítl Ústavní soud ČR návrh na zrušení druhého článku novoroční amnestie bývalého prezidenta Václava Klause, tedy zastavení soudních řízení trvajících déle než osm let. Dále ústavní soud zamítl zablokování církevních restitucí.
5. března vydala výzkumná agentura ppm factum tiskovou zprávu o stranických preferencích. ČSSD by aktuálně získala 25,9 % hlasů, TOP 09 16,5 % hlasů, KSČM 13,6 % hlasů, ODS 13,3 % hlasů, KDU-ČSL 7,8 % a SPOZ 7,5 % hlasů.
6. března obdržel Václav Klaus od slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče státní vyznamenání Řád bílého kříže a naopak slovenský prezident obdržel Řád bílého lva. 7. března uvedl Václav Klaus při rozhovoru pro Českou televizi, že nehodlá být pouhým divákem na politické scéně, upozorňoval na rizika spojená s evropskou integrací a také zkritizoval zvyšování role Ústavního soudu ČR. 8. března ukončil Český telekomunikační úřad aukci na volné rádiové kmitočty k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba uvedl, že nenavrhne současného předsedu Pavla Dvořáka, kterému končí funkční období v dubnu, k opětovnému jmenování, jelikož své rozhodnutí o ukončení aukce, která přesáhla částku 20 miliard korun, neprojednal předem ani s vládou ani s radou úřadu. Navíc svůj postup neobhájil ani při rozhovoru s ministrem.
Telegraficky:
 8. března vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR tiskovou zprávu o aktuální míře nezaměstnanosti, která v únoru dosáhla 8,1 %.  9. března se uskutečnily neúspěšně zátěžové testy nového registru řidičů, který má být napojen na centrální databáze.
 9. března zemřel podle médií podnikatel Luboš Měkota, jenž byl spjat s vyšetřováním v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti.